Jdi na obsah Jdi na menu
 


Něco málo z historie knih
Ústní podání (řeč, tradice, doslech) je nejstarší způsob rozšiřování zpráv a příběhů. Po objevu písma u starověkých civilizací byly informace zapisovány na hliněné destičky nebo pergamenovésvitky. V té době se objevují první knihovny pro jejich skladování (např. známá Alexandrijská knihovna, jejíž vyhoření ve starověku znamenalo nenahraditelnou ztrátu).
Pergamenové svitky byly později postupně nahrazovány kodexem, což je svázaná kniha se stránkami a hřbetem, tedy forma většiny knih dodnes. Pro svitky byl nejčastěji používán papyrus, pro kodexy pergamen. Ten byl ve 14. století nahrazen lacinějším papírem.
Před objevem a zavedením tiskařského lisu byly všechny knihy psány ručně. Tento postup výroby je činil velmi drahými a vzácnými. V raném středověku si knihy mohla dovolit pouze církev, univerzity a hrstka bohatých lidí. Často bývaly připevněny řetězy k polici nebo ke stolu proti odcizení.
V polovině 15. století začaly být knihy v západní Evropě vyráběny blokovým tiskem (technika byla na východě známá už staletí předtím). Při blokovém tisku byl obrysový obraz celé stránky vyřezán ze dřeva. Matrice mohla být mnohokrát natřena inkoustem a použita na reprodukci kopií dané stránky. Výroba celé knihy byl ale stále náročný proces, vyžadující ručně řezanou desku pro každou stránku. Dřevěné desky také nebyly velmi trvanlivé a snadno se opotřebovaly nebo poškodily.
Nejstarší datovaný exemplář kopie pořízené blokovým tiskem uchovává Britská knihovna. Desku nalezl v roce 1907 archeolog Marc Aurel Stein v ohrazené jeskyni u Dunhuangu v severozápadní Číně. Tiráž na konci obsahuje tento text: Uctivě vyrobil pro obecnou volnou distribuci Wang Jie ve prospěch svých dvou rodičů třináctého dne čtvrtého měsíce devátého roku Xiantongu (tedy 11. května roku 868).
Čínský vynálezce Pi Sheng kolem roku 1045 vyrobil pohyblivé litery z kameniny (žádné příklady jeho tisku se ale bohužel nezachovaly). Znaky a zarovnávací výplně vkládal do mělké přihrádky a zaléval je horkým voskem. Po ztuhnutí vosku šla přihrádka s písmeny používat na tisk celých stránek.
Když Johann Gutenberg v 15. století zavedl tiskařský lis s kovovými pohyblivými literami, knihy začaly být levnější a široce dostupné. Odhaduje se, že před objevem tiskařského lisu bylo v Evropě vytvořeno ročně jen asi 1000 různých knih.

Další staletí znamenaly zlepšení tiskařského lisu a současně i podmínek pro svobodu tisku postupným uvolňováním přísných zákonů cenzury.

V polovině 20. století knižní produkce v Evropě byla přes 200 000 titulů ročně a plynule stoupá do dnešních dnů...

Obrazek